13. – 17. září 2024
V pátek ráno v 7 hodin jsme vyrazili na naši pětidenní pouť po stopách Dona Boska, zakladatele salesiánů. Vyrazili jsme v počtu 14 (5 salesiánů a 9 zaměstnanců Střediska) na téměř třináctihodinovou cestu, kdy jsme urazili více než 900 km napříč Německem, Rakouskem a Švýcarskem. U San Bernardina nás potkalo sněžení, naštěstí jen mírné, a když jsme se přehoupli přes Alpy, tak už nás provázelo sluníčko po celý náš pobyt.
Ubytováni jsme byli ve stylovém statku Cascina Moglia, kde je uchovávána komůrka, kterou obýval Jeník Bosco ve svých dvanácti letech, kdy byl u Mogliů dva roky ve službě. Celý objekt s nezaměnitelnou atmosférou – jako by se tu zastavil čas – nám byl plně k dispozici. Odsud jsme vyráželi na naše spanilé jízdy.
Sobota byla zasvěcena rodišti Dona Boska – Becchi, které ale dnes nese název Colle Don Bosco (Kopec Dona Boska). Průvodce nám dělal Jakub Honěk, kterého jsme v Itálii zanechali – čeká ho tu druhý rok studia. Auta jsme zaparkovali u kostela v Castelnuovo d'Asti, dnes Castelnuovo Don Bosco. V něm byl Jeník pokřtěn. Na Colle jsme vyrazili pěšky. Jakub se rozplýval nad tím, jaká je úžasná viditelnost – kam oko dohlédlo, rýsovaly se mohutné alpské štíty. Zastavili jsme se v kostelíku v Morialdo, kde se rok Jeníkovi otcovsky věnoval svatý kněz Don Calosso. A pak už na nás vykoukla veduta mohutné baziliky postavené na místě Janova rodného domu. Jakub nás provedl domkem, kde žila Janova rodina, domem, kde žil se svou rodinou jeho bratr Josef, a nakonec i bazilikou. Po pěší zpáteční cestě jsme si dopřáli večeři v nedalekém městečku Buttigliera d'Asti, jak jinak než v pizzerii!
Neděli jsme strávili v Turíně a věnovali se dílu Dona Boska, jak se postupně rozrůstalo z nepatrných začátků. Zajeli jsme na Valdocco, kde začínal v roce 1846 vybudováním kaple z kůlny v domě pana Pinardiho. Jak kluků, kterým se věnoval se svými spolupracovníky, přibývalo, stavěly se další objekty. V roce 1852 byl dokončen vedle Pinardiho kaple kostel sv. Františka Saleského a za ním pak v roce 1868 velkolepá bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů. Jakub nás provedl i moderním muzeem, které vše názorně zachycuje a dokresluje. Odpoledne jsme se pak rozdělili: jedna skupina se vydala směr poutní bazilika na kopci Superga, druhá pak pod vedením Jakuba šla obdivovat památky v Turíně.
Pondělí jsme věnovali návštěvě studentátu Crocetta, kde Jakub stráví ještě 2 roky studia. Ukázal nám celý dům. Pomohli jsme mu nastěhovat věci do jeho pokojíku, a protože nás předchozího dne nadchnul pro turínskou specialitu zvanou bicerin, vyrazili jsme po obědě do blízké kavárny. Když si nás číšník při objednávce spočítal, vyskočilo mu obočí až navrch hlavy, ale všechno dobře dopadlo – dostalo se na všechny. A tak jsme si tuto pochoutku z čokolády, kávy a šlehačky mohli všichni vychutnat. Poslední naší štací bylo Chieri, kde Jan studoval střední školu i bohoslovecký seminář, aby mohl být tím vytouženým knězem. Chtěli jsme se podívat také do kavárny Pianta, kde Jan během svých studií pracoval a přespával. Jenže jsme neměli adresu. Jakub se před dómem ptá postaršího pána, ze kterého se vyklubal – světe div se – průvodce hledané kavárny. Následovala rychlá domluva – zatímco my si dáme zmrzlinu, on si skočí pro klíče a u gelatterie si nás vyzvedne. Dárek z nebe! A tak jsme se mohli dotknout místa, které je symbolem chudých podmínek, které Jana provázely při jeho urputné cestě za jeho snem. Pak už jsme se rozloučili s Jakubem. Zatímco on se vrátil do Turína, my jsme nakoupili a vrátili se na statek k Mogliům, abychom náš pobyt zde zakončili dobrou večeří.
V úterý ráno jsme se sbalili a vyrazili směr Plzeň. Tentokrát nás provázelo krásné počasí i u San Bernardina, takže jsme se mohli pokochat nádherou alpských velikánů a bez úhony dorazit domů.
A tady jsou postřehy od několika účastníků:
Petr: Velmi mě potěšilo pobývat na místech přímo spojených s životem Dona Bosca. Putování po jeho kraji, přátelští a zábavní kolegové, starobylé památky, krásné slunečné počasí a speciality italské kuchyně společně utvořily směsici pro mě zcela výjimečného pobytu, na který budu s radostí vzpomínat dlouhá léta.
Alena: Pěkné počasí, nádherné výhledy, skvělá atmosféra a báječný kolektiv. To vše dohromady udělalo z výletu do Itálie po stopách Dona Bosca nezapomenutelný zážitek.
Petra: Cesta do Turína pro mě byla setkáním s Donem Boskem, připomenutím smyslu práce pro mladé, pro děti a jejich rodiny. Pohybovat se na stejných místech, běhat po stejných schodech, skrčit se do prostoru pod schodištěm, který sloužil jako jeho „pokojík“, když pracoval v hostinci, aby si vydělal na studia, zažít prostotu prostředí, ze kterého vyšel, všechno to bylo tak skutečné. – Jsem vděčná za možnost poděkovat a odevzdat pod ochranu Dona Boska každého, kdo do střediska chodí, i všechny ty, kdo nám pomáhají a podporují nás.
Adresa:
Revoluční 151/98, 312 00 Plzeň
Telefon:
377 266 953
Pondělí: 9:00–12:00 / 12:30–18:30
Úterý: 9:00–12:00 / 12:30–18:30
Středa: 8:00–12:00 / 12:30–18:30
Čtvrtek: 9:00–12:00 / 12:30–19:00
Pátek: 9:00–12:00 / 12:30–16:00
So - Ne: Zavřeno