Život za zdmi
Měsíc květen se v našem městě Plzni tradičně nese v duchu oslav svobody. Při promýšlení toho, jak naše další balónové dobrodružství pojmout, se tedy tentokrát téma prakticky nabízelo samo. Všichni jsme se sešli v pátek 15. 5. v hřejivé atmosféře střediska. Po vybalování věcí a zabydlování následovala společná příprava večeře. S plnými žaludky se pak mnohem lépe přemýšlelo, což se hodilo – večerní program totiž patřil hlubším tématům.
Během první aktivity jsme se bavili o tom, co se vlastně skrývá za slovem svoboda a jak ji každý z nás vnímá. Zároveň jsme si připomněli to, že svoboda není samozřejmá a také fakt, že v dnešním světě existuje stále celá řada zemí, ve kterých lidé čelí útlaku ze strany státní moci. Poté nás v rámci simulační hry následoval přesun za hranici jednoho z nejpřísnějších režimů – Korejské lidově demokratické republiky. Když jsme si dostatečně otestovali, jak moc bychom v totalitě (ne)zvládli fungovat, odebrali jsme se ještě zhodnotit uplynulý večer, zahráli si pár her a plní očekávání šli spát.
Druhý den ráno nás čekal budíček, snídaně a cesta na nádraží, odkud nás vlak zavezl z Plzně do Prahy. Naším prvním sobotním cílem byla Letenská pláň, kde probíhala jedinečná přehlídka historických autobusů. Měli jsme možnost prohlédnout si stroje, kterými jezdili pasažéři v minulých desetiletích. Zajímavým zážitkem byla vyjížďka jedním z těchto zachovalých veteránů. Po této retro jízdě jsme načerpali síly během společného oběda. Záhy nás čekalo pokračování tématu z předešlého večera.
Odpoledne jsme totiž navštívili multimediální festival a výstavu nesoucí příznačný název ‚‚Život za zdmi‘‘. Vnitřní expozice, která byla nainstalována v pražských Holešovicích, nám autenticky a syrově prostřednictvím příběhů, fotografií a krátkého filmu přiblížila realitu každodenního života a nesvobodu v nejuzavřenější zemi této planety – již zmíněné KLDR. Abychom naše vjemy správně zpracovali, přesunuli jsme se do nedalekého a klidného prostředí zeleného parku Stromovka, kde proběhla reflexe celé výstavy. Poté už zbývala jen cesta na nádraží a návrat vlakem zpět do Plzně. Na středisko jsme dorazili s kupou nových zážitků a se silným uvědoměním toho, jakou má svoboda v našich životech hodnotu.