Nabídka zájmových kroužků

Lezecké soustředění Dolomity

Lezecké soustředění Dolomity
23. srpna

10. srpna jsme jako osmičlenná skupinka nadšená ze skal, lezení a života v přírodě vyrazili transitem vstříc Dolomitům v Itálii.

Kroužky

Cesta se nám trochu protáhla kvůli objíždění uzavřených silnic, ale spousta z nás si za jízdy odpočinula, poslechla si cédéčko nebo snědla některé ze svých zásob jídla. Když jsme k večeru dorazili do kempu Olympia, postavili jsme stany a dali se do přípravy večeře. Všichni Terce děkujeme za moc dobré párky, protože jsme byli po zdlouhavé cestě pěkně hladoví. Tím musím vznést obdiv i našim trpělivýřidičům, Šárce a Adamovi.

Druhý den jsme se vydali prozkoumat město Cortina dAmpezzo. Kdo chtěl, něco si koupil. A kdo měl chuť, dal si italskou zmrzlinu, která všem moc chutnala. Po návratu zpátky do kempu jsme se najedli fazolí, které zprvu kvůli svým schopnostem schytaly kritiku, ale nakonec jsme se tomu všichni zasmáli a baštili výtečně chutnající fazole. Z důvodu nepřízně počasí jsme si v přístřešku hromadně sedli k deskovým hrám, a kdo chtěl, dal si šlofíka. K večeru jsme si zahráli ještě pár kol Černých historek a i přes dešťové přeháňky jsme si den moc užili.

V sobotu jsme vyrazili na ferraty do oblasti Tre Cime. Z plánované čtyřhodinové ferraty se rázem stala celodenní túra, ale všichni jsme byli se svým výkonem spokojení. Ušli jsme něco okolo 15 km ve výšce 2300-2700 m.n.m., kde jsme se museli pokochat krásnými hřebeny hor. Sem tam zapršelo, ale my jako parta milovníků outdooru jsme se postavili nepřízni počasí a návalu turistů a moc si ferratu užili. Následně jsme poobědvali na parkovišti a do kempu dorazili utahaní šťastní. Skóre: jedno bolavé koleno, jedna křeč, jedny zmrzlé prstíky, dvě duhy a několik skvělých zážitků a vzpomínek.

Skoro celou neděli jsme lezli v oblíbené oblasti Cinque Torri. Lezení si všichni užili, skála ve stínu byla sice poměrně studená, ale cesty byly nejen lákavé, ale také hezky odjištěné. U někoho se dokonce uskutečnily první pokusy o tahání cest. Cestou zpátky jsme nadšeně zkoumali i fotili skalní věže. Nakonec došlo i na společné foto s pozadíúchvatných Dolomit (průběh focení byl velice zajímavý a trochu se protáhl - nejprve byl oříšek najít vhodné místo pro stativ, a když se to povedlo, museli jsme se uvelebit tak, abychom nebránili výhledu na hory). Protože jsme si zvolili vhodný den k výletu na Cinque Torri, prohlédli jsme si také vojáky a zdravotnice z jiné doby (původně jsme byli přesvědčeni, že ty zdravotnice co se prochází po hřebeni, jsou jeptišky, nicméně tento tip byl trochu přešlap vedle). Po večeři jsme si sedli ke kartám.

Na pondělí jsme naplánovali ferratu Pisciadú. Ta se může pyšnit svou nadmořskou výškou (cca 2500 m.n.m.), ze které jsme měli krásný rozhled po okolí, kde jsme obdivovali jak hory a krajinu, tak skákací hrady a zásobovací lanovky. Nahoře jsme si ještě umyli ruce v horském jezírku, dali nohám chvilku voraz a chystali se na sestup k parkovišti. Sestup byl strmý a cesta vedla štěrkem a kameny různých velikostí, od malých ažpo balvany. Všichni jsme si ferratu užili i přesto, že jsme se na parkoviště vrátili s domněním, že už nedojdeme ani 5 metrů ke stanu. Na parkovišti jsme si dali rychlý oběd, celí zpocení sundali pár vrstev oblečení a naučili se balit deku (což kupodivu nezvládali všichni z naší skupiny 15+ let).

úterý jsme plánovali delší ferratu, ale více ohlasů získalo lezení, takže jsme sbalili vybavení a vydali se zpátky do oblasti Cinque Torri. Když se u nás zastavila lehká přeháňka, jen pár minut před plánovaným odjezdem jsme sbalili lana a ostatní vybavení a přejeli do oblasti Lagazuoi. Výstup ke skalám s vybavením na zádech nikoho moc netěšil, ale cesty dostaly rovnou několik pozitivních ohlasů. Dokonce jsme jednoho ze členů skupiny naučili rozeznat koalu a border kolii (jakožto plemeno psa). Dolů se scházelo mnohem snáz, to už jsme všichni byli ulezení a mohli se chlubit servanými prstíky, na které jsme byli náležitě hrdí

den odjezdu jsme byli připraveni na pozdní snídani, a tak jsme jako hladová skupinka balili zavazadla a později rozebrali stany a nechali je trochu oschnout. Když bylo všechno komplet uklizené a zabalené v autě, přejeli jsme do Cortiny, kde jsme na parkovišti v rychlosti posnídali a nadšeně se vydali oběhnout pár obchodů se sportovním vybavením, což nám vzalo pár desítek minut z cesty, ale kdo něco ulovil, byl spokojený. Tímto skončil náš trip po Itálii. Co jsme nasedli do auta, jelo se zpátky domů. Pobyt v Itálii jsme všichni přežili ve zdraví a radosti a určitě se tam někdy zase podíváme.

 Anna Marie Morongováúčastnice

 

Související galerie

Nejbližší akce střediska

22. až 24. září

Víkendové vzdělávání pro pěstouny

23. září

Fotbalový turnaj nízkoprahových zařízení

7. až 8. října

Lezení ve Frankenjuře

Nejbližší akce farnosti

28. září

Setkání mládeže s hlavním představeným salesiánů