• Hlavní stránka
• Farnost
• O nás
• Naše kostely
• Kostel sv. Jiří na Doubravce

Historické souvislosti stavebního vývoje kostela sv. Jiří v Plzni - Doubravce

  Nejstarší známky pravidelného osídlení na katastru dnešní městské části Doubravka jsou rozsáhlá žárová pohřebiště lidu milavečské kultury datovaná do období 13. – 10. stol. př. Kr. a jejich sídliště, z nichž některá se nachází na říčních terasách poblíž lokality sv. Jiří. Další vlna osídlení, tentokrát v pozdní době halštatské v 6. – 5. stol. př. Kr., se ohlašuje nástupem Keltů a budováním výšinných sídel – hradišť. Nejbližší, na místě zvaném Holý vrch, bylo nad nedalekou obcí Bukovec. Sem spádově patřilo i území Doubravky. V 1. – 2. stol. př. Kr. zasahují až do údolí ke sv. Jiří osady středočeského kmene Bójů. Mnohonásobně obydlená poloha ostrožen u sv. Jiří nese též stopy po germánském osídlení v mladší době římské ve 3. stol. po Kr. V období stěhování národů v 5. – 6. stol. nejsou z území Doubravky žádné doklady o obydlenosti zdejší krajiny. Až ve starší době hradištní v 7. – 8. stol. dochází k nové kolonizaci slovanským lidem z jižních Čech, který se usazuje opět na bývalém hradišti na Holém vrchu. To bylo obnoveno asi v 2. pol. 8. stol. a svoji roli plnilo ještě v 9. stol. Jeho úlohu přebírá na počátku sjednocování české země plzeňský přemyslovský knížecí hrad, dnes ve Starém Plzenci ( první zmínka r. 976 ). Na poli u řeky Berounky severovýchodně od kostela sv. Jiří pak bylo ještě nalezeno slovanské sídliště z přibližně 10. stol., které již mohlo být současníkem této předrománské církevní stavby. Z předešlého vyplývá, že území Doubravky spolu s údolím u kostela sv. Jiří, bylo takřka po celé tisíciletí př. Kr. nepřerušeně osídleno a již v dobách prehistorických bylo starobylou kulturní krajinou.

  Dalším přímým  archeologickým dokladem stáří kostela jsou nepatrné raně středověké nálezy. Avšak bez dalších rozsáhlejších terénních výzkumů celého hřbitovního areálu není možné datovat počátky vzniku stavby samotné. Nalezené předměty pocházejí z kostrových hrobů objevených při rozšiřování hřbitova u sv. Jiří v r. 1905. Jednalo se o tzv. bronzové záušnice a denár knížete Oldřicha ( 1012 – 1034 ). Uložení těchto milodarů lze předpokládat v pol. 11. stol., potvrzují tak existenci hřbitova v okolí kostela.

  Díky kronice Přibíka Pulkavy sepsané ve 14. stol. a čerpající zřejmě ze zdrojů blízkých benediktinskému břevnovskému klášteru, máme zachycenou skutečnou historickou událost, která by, jak se zdá , mohla přímo souviset s nejstarší stavbou na území současné plzeňské čtvrti Doubravka – kostelem sv. Jiří. V kronice se dočteme, že druhý pražský biskup Vojtěch při návratu ze svého římského pobytu r. 992 „ bratry své, s nimiž přišel, v plzeňské provincii zanechal zatím a postavil jim překrásný chrám ke cti Bohorodičky panny Marie v téže provincii, který nazval Kostelec “. Již r. 993 však odvádí konvent dvanácti benediktinských mnichů do Břevnova u Prahy, kde se po dohodě s českým knížetem Boleslavem II ( 967 – 999 ) rozhodl vybudovat klášter stojící dodnes. Samotná ves či spíše svobodný statek Doubravka – na  jejímž katastru se kostel nachází – vznikl až někdy na začátku 14. stol. na staré obchodní cestě Norimberk – Plzeň – Praha ( první písemný záznam z roku 1338 ). Doubravka dala také jméno plzeňské erbovní  rodině z níž nejvýznamnějším byl Jan Skála z Doubravky řečený Dubravius (  1486 – 1553 ) diplomat, olomoucký biskup, známý též svým hospodářským spisem o rybnících. Od počátku vzniku vsi sdílí s ní její osudy i kostel sv. Jiří. Od roku 1509 se Doubravka stává majetkem královského města Plzně, které rozšiřovalo své panství o blízké vsi a dvorce. To zde zakládá panský hospodářský dvůr, v pol. 17. stol. pak krčmu a kovárnu. Dle tereziánského katastru z r. 1714 byla při kostele farní škola s bytem učitele, hrobníka a jednou třídou. Při kostele žil rovněž poustevník, který se o něj staral. Roku 1848 se Doubravka po zrušení poddanství stává samostatnou obcí. Zvyšuje se počet obyvatel, vzniká a rozvíjí se průmyslová výroba – mlýn, lopatárna, sklárna, hamry a tkalcovny. Složení obyvatelstva se výrazně proměňuje. Zemědělský ráz obce se přílivem dělníků z Plzně postupně stírá. Roku 1862 je uvedena do provozu železniční trať Plzeň – Praha, procházející i Doubravkou. Stále se rozšiřující město Plzeň jedná r. 1899 s obecním zastupitelstvem Doubravky o připojení. V obci je na přelomu 19. a 20. stol. velmi čilý stavební ruch. Vznikají činžovní domy i kolonie dělnických domků. Roku 1924 se Doubravka stává součástí Plzně – jejím předměstím – a rozvíjí se dále současně s městem.

CHRONOLOGICKÁ DATA

– r. 992 přišel pražský biskup Vojtěch na cestě z Říma do okolí Plzně ( tedy dnešního Starého
              Plzence ) a ponechal zde dvanáct benediktinských mnichů v místě zvaném Kostelec Panny
              Marie ( z Pulkavovy kroniky 14. stol. )
– r. 993 Vojtěch založil v Břevnově u Prahy první mužský klášter v Čechách a převedl do něj
              mnichy z Kostelce

dosud nelze s jistotou potvrdit, zda tato nejstarší data přímo souvisí se stavbou kostela sv. Jiří

===============  992 ? – 1361 neznámá historie a vývoj  ===================
 
– r. 1361 v tomto období přistavěno ke kostelu sv. Jiří gotické kněžiště, zrušeny vnitřní příčky
               ( první písemná zmínka o kostelu )
– r. 1475 uděleny odpustky na přestavbu kostela sv. Jiří a sv. Vojtěcha  v Kostelci
– konec 15. stol. kostel opatřen boční věží s dřevěným patrem a zvonovou stolicí
– po celý středověk drželi patronátní právo ( dosazování faráře ) nad kostelem opati z Břevnova,
               koncem 15. stol. si svévolně toto právo přivlastnili  vlastníci sousední tvrze ve vsi Týnec
– r. 1518 si stěžují farníci z okolních vsí příslušných ke kostelu sv. Jiří v Kostelci, že jim plzeňský
               měšťan Jiří Žikeš z Týnce zabraňuje opravit poškozený kostel ( osada „ Kostelec“
               situovaná do těsné blízkosti kostela již není doložena – udržuje se pouze pojmenování )
– r. 1540 vlastníci vsi Týnec prodávají svůj majetek městu Plzni ( ves v krátké době zaniká )
– r. 1565 město Plzeň se vyrovnalo s klášterem v Břevnově, který měl patronátní právo ke kostelu a
                definitivně ho přebírá
– krátce po té zrušena fara a sv. Jiří se stává filiálním kostelem plzeňského chrámu sv. Bartoloměje
– r. 1700 po tomto roce byl opraven kostel, navýšena věž, zřejmě přistavěna sakristie a provedeno
                nové ostění oken lodi
– r. 1899 vzniká sádrový model přestavby kostela sv. Jiří v Doubravce u  Plzně, autorem je
                významný architekt JAN KOTĚRA  »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»                      
– r. 1904 až 1905 úprava a rozšiřování hřbitova u kostela ( raně
                středověké nálezy z pol. 11. stol. )
– r. 1912 až 1913 byl kostel zásadně rekonstruován, v interiéru byly
                provedeny hrubé archeologické výzkumy, zničeny gotické
                malby a nápisy, přistavěno točité schodiště na kůr
                ( pořízena fotodokumentace )
– r. 1996 zřízena římskokatolická farnost Plzeň – Doubravka, kostel
                sv. Jiří přechází do její správy
– r. 1997 provedeny opravy vnitřních omítek a venkovní úpravy zpevněných ploch s odvedením
                dešťových vod od kostela, zaveden el. proud
– r. 2001 zatím poslední etapa oprav týkající se fasády věže a jejího krovu s krytinou ( s dalšími
               etapami uvažováno do budoucna – oprava střech nad lodí atd., vnější omítky )
- r. 2006-09 opravena fasáda kostela