Zpráva o farním putování na Vršíček

Jako první vyrazila výprava pěších poutníků, kteří vycházeli přímo z Lobez od kostela sv. Martina a Prokopa. Při srazu to zprvu vypadalo, že se během chvíle rozprší, nicméně po úvodní modlitbě a první krocích se mraky roztrhaly a  svit slunce nás doprovázel po celou pouť. Jako druzí se vydali na cestu poutníci pod vedením Jany Mikotové, kteří se dopravili vlakem do zastávky Klabava, a odtud šli pěšky a po cestě se modlili cestu světla.  Po nich vyjeli cyklisté a rovněž vyšli i rodiče s dětmi.  Postupně jsme se sešli na posledních metrech cesty pod Vršíčkem, takže do cíle cesty – poutního kostela Navštívení Panny Marie jsem již docházeli téměř najednou. Postupně dojížděli i cyklisté a nakonec dorazili i poutníci, kteří přijeli z Plzně autobusem s Antonínem Nevolou. Protože jsme vše naplánovali s časovou rezervou, měli jsme dost času připravit bohoslužbu, schola si v pohodě naladila nástroje i hlasy a byl čas i na to si popovídat s přáteli či se nechat hřát svítícím sluncem, ve dvě hodiny začala mše svatá. které se nakonec účastnila téměř polovina naší farnosti.  Při ní byla řeč o nevěřícím Tomášovi i o tom, jak Ježíš  občas prochází i našimi zavřenými dveřmi. V kostele nás překvapilo i neuvěřitelné a jinde nevídané množství berušek, které byly v kostele a účastnily se bohoslužby spolu s námi. Nakonec jsme se všichni rozloučili a rozjeli zpět domů. Cyklisté ještě zakončili celou pouť, tak jak se to má, příjemným posezením Pod  Lípou v Kyšicích.  Po pouti vládlo všeobecné nadšení a mnoho z nás se těší na další poutě :)

Fotky z dílny Františka Hrocha jsou k vidění zde

• Tisk článku
• Poslat odkaz